Vážení milovníci swingu,

dovolte mi, abych Vás srdečně přivítal na stránkách orchestru, kterému jsem kdysi vdechl život. Když někde příležitostně zaslechnu slova „big band“, uvědomím si, že hraje v mém dosavadním životě zásadní roli. Ve svých 30 letech jsem nejmladším zpívajícím kapelníkem big bandu v České republice. To je velký závazek vůči posluchačům i samotnému orchestru.

Swingová hudba v podání velkých orchestrů je mojí srdeční záležitostí od raného dětství. Kolem 11 let věku jsem začal poslouchat big bandové nahrávky a vždy jsem byl považován mezi vrstevníky za podivína, jelikož jsem si namísto současných hitů české a světové pop music pouštěl raději jazz a swing v podání špičkových orchestrů české i zahraniční jazzové scény. Na gramofonových deskách mi tak v pokoji zněly slavné orchestry, například Count Basie, Duke Ellington, Tommy Dorsey, Glenn Miller a další. Stranou nezůstaly ani nahrávky slavných českých i zahraničních swingových zpěváků jako například Frank Sinatra, Mel Torme, Bobby Darin, Sammy Davies jr., Karel Hála, Rudolf Cortéz a další.

Máte rádi sny? Já ano a vlastně už od dětství si je snažím plnit. Když jsem ve 12 letech začal hrát na trubku, zrodil se v mé hlavě sen o vlastním swingovém orchestru. Postupem času jsem začal hrát v dixielandové kapele v Základní umělecké škole v Praze na Proseku, kam jsem docházel na hodiny hudební nauky a hru na trubku. Hraní mě bavilo, ale přišlo mi, že se mé hudební cíle a vize liší od těch, které měla většina kolegů v kapele, a proto jsem odešel. V 17 letech mi byla nabídnuta profese kapelníka, ale v jiném hudebním žánru, a tak jsem se stal nejmladším kapelníkem dechového orchestru v naší republice. Díky kontaktu s profesionálními hudebníky se mi rozšiřovaly i hudební obzory. Práce kapelníka dechovky mě bavila, ale myšlenka o velké swingové kapele mě neopouštěla. Snažil jsem se získat nějaké angažmá jako zpěvák u big bandu, ale díky malému využití orchestrů a plnému stavu sólistů se mi to nepodařilo.

Zpíval jsem, hrál a v roce 2008 jsem se dílem náhody setkal s trombonistou Oldřichem Průšou, který mi jako první kapelník big bandu dal prostor pro realizaci. V pražském jazzovém klubu Reduta jsem si zazpíval s Big Bandem Václava Zelinky a začala naše spolupráce. Po ročním angažmá jsem viděl, že i tento big band má problémy s četností koncertů, a proto jsem nabídl Oldřichu Průšovi, že založím vlastní big band, a požádal jsem ho o pomoc a cenné rady do začátků.

V roce 2011 se tak začala psát historie Golden Big Bandu Prague. Splnil se mi jeden velký sen, a protože o sny by se měl člověk dělit, budu moc rád, pokud se prostřednictvím našich koncertů budu právě s Vámi moci podělit o moderně pojatou československou muziku, která je blízká mému srdci.

Těším se na setkání s Vámi
Petr Sovič